Juan Ponce de León, objevitel Floridy

Španělský mořeplavec a conquistador - “Don Quijote Karibiku“ - Juan PONCE de LEÓN, se proslavil jako objevitel Floridy. Rok a místo jeho narození je zahaleno tajemstvím, podle některých zdrojů přišel na svět ve španělské Palencii roku 1460, jiné dokumenty uvádějí, že to bylo ve městě San Tervas de Campos roku 1474.

Také totožnost jeho rodičů je stále neznámá, ale zdá se, že patřili k vlivnému šlechtickému rodu. Juanovým příbuzným byl například Rodrigo Ponce de León, markýz z Cádizu, slavný bojovník proti Maurům. Kronikář Gonzalo Fernández de Oviedo y Valdés uvádí, že se Ponce de León zúčastnil španělských ofenziv proti muslimům v Granadě a přispěl k jejich vyhnání ze Španělska v roce 1492.   

Zlato, zlato

Jakmile válka skončila a nebylo již ve vlasti potřeba jeho vojenských služeb, rozhodl se hledat další příležitost za oceánem. V září 1493 se připojil ke druhé Kolumbově výpravě do Nového světa. Ta čítala na 1200 námořníků, kolonistů a vojáků. Ponce de León byl jedním z 200 šlechticů, hledajících nejen bohatství, ale i dobrodružství a vzrušení.   Usadil se jako kolonista na nově objevené Hispaňole (dnešní Haiti), kde pomáhal potlačovat indiánské nepokoje a brzy se stal vojenským velitelem ostrova.

V roce 1508 se vypravil podmanit jeden ze sousedních ostrovů domorodci zvaný Borinquin (Borikén). Španělé mu dali jméno Puerto Rico (Portoriko), tj. Bohatý přístav, protože se domnívali, že zde najdou hojnost zlata. Obyvatelé zprvu přivítali vetřelce mírumilovně. Jejich hlavní náčelník (kazik) Agueybaná, což znamená v jazyce Taínů „Velké slunce“, se s Juanem Ponce spřátelil a po rituálním obřadu „Guatio“ si navzájem vyměnili jména.  Ponce de León pokřtil náčelníkovu matku a přejmenoval ji na doňu Inés. Agueybaná pomohl španělskému dobyvateli při průzkumu ostrova a poté ho doprovodil zpátky na Hispaňolu. Je třeba dodat, že se taínský kazik vždy snažil udržet mír mezi hrabivými Španěly a Indiány.

Po krátkém období klidu, ale byli Taínové nuceni pracovat v portorických zlatých dolech a při výstavbě pevností jako otroci.  Mnoho jich zemřelo na následky krutého zacházení, které se jim dostalo. Nakonec si přizvali na pomoc obávané lidojedy Kariby ze sousedních ostrovů.

Došlo ke krvavým bojům, ve kterých se "proslavil" pověstný Leónův pes Berezillo, postrach Indiánů. Byl prý v bojích s divochy prospěšnější než několik vojáků. Portoriko bylo nakonec dobyto a Porce de León se zde stal v letech 1509 - 1513 guvernérem. Od Indiánů se doslechl o zázračném prameni věčného mládí, který "sladce chutná a voní jako nejvzácnější koření". Měl se nacházet na tajemném ostrově Bimini, který prý ležel na sever od Portorika. Snílek de León věřil, že se v této části Atlantiku nacházejí bájné Zahrady Hesperidek, kde rostou stromy se zlatými jablky, a z fontán prýští živá voda. Bimini zřejmě byl tou zemí!

Ostrov věčného mládí

Od krále Ferdinanda II., obdržel patent, který ho opravňoval tuto legendární zemi najít a osídlit. Neváhal, a 3. března 1513 se vzdal svého úřadu, a vydal se s třemi karavelami (Santiago, San Cristobal, Santa Maria de la Consolacion) z portorického přístavu San Juan na výzkumnou výpravu. Jeho lodivodem byl zkušený navigátor Antón de Alaminos  (jako první popsal mořský floridský proud a zjistil jeho směr, později navrhl, aby jej bylo využito pro plavby ze Západní Indie do Evropy).

2. dubna mořeplavec objevil neznámou pevninu, a protože byla zrovna Květná neděle (Pasque de Florida), nazval ji Floridou. Na pobřeží vztyčil kříž a zabral ji pro španělského krále. Prozkoumal její východní i západní pobřeží, kde pátral po zlatě a zázračném prameni, ale divocí Indiáni Kalusové jeho muže vždy zahnali na lodě. Jednou zaútočili na jeho výpravu v 80 kanoích. Všichni trosečníci, kteří skončili na pobřeží jimi obydleném, byli vždy zabiti a snědeni. Zklamaný objevitel plul v dohledu nové země, kterou stále mylně pokládal za ostrov. Nejvýše na sever se dostal k současnému městu St.Augustine, kde se setkal s přátelskými Indiány kmene Timukua.

8. května proplul kolem dnešního mysu Canaveral a změnil kurs na Portoriko, přičemž doufal, že zázračný pramen najde na zpáteční cestě. "Objevil" však jen Bahamské souostroví (kde už jednou přistál Kolumbus), přirozeně bez zázračného pramene. Vysněný ráj Bimini, kde doufal stárnoucí dobrodruh okusit omlazovací nápoj, se mu nalézt nepodařilo. (Roku 1519 se vydal mýtický ostrov ještě jednou hledat Francesco Garay, guvernér na Jamajce, ale opět bezvýsledně).

Rytířská smrt

Po příjezdu na Portoriko shledal kolonii ve zmatcích. Bojovní Karibové z Malých Antil se spojili s místními Taíny a napadli španělské osady. Vypálili i Ponce de Leónovu usedlost ve městě Caparra. Jeho rodina zachránila pouze holý život. Znechucený conquistador se vypravil do Španělska, kde se mu po mnoha měsících podařilo přesvědčit královské úředníky o nutnosti nově objevenou zemi kolonizovat. Roku 1520 byl jmenován guvernérem Floridy a ihned se vydal na Portoriko, z něhož podnikal průzkumné plavby po celé Západní Indii. Brzy se přesvědčil, že Florida není ostrov, nýbrž část kontinentu. V zimě roku 1521 vyplul se dvěma loděmi (s 500 ozbrojenci na palubě) z Portorika k floridským břehům s úmyslem zřídit zde španělskou kolonii. Osadníci se opět dostali do vleklých bojů s Indiány kmene Kalusů. V červenci 1521byl Ponce de León smrtelně raněn otráveným šípem v zálivu Charlotte na břehu řeky Caloosahatchee. Spolubojovníci ho odvezli na Kubu ke královskému lékaři, ale už mu nebylo pomoci a krátce na to v Havaně zemřel. Byl pohřben na Portoriku v hlavním městě San Juan, v kryptě kostela San José.

Na jeho náhrobek byla vytesána honosná slova v latině: "V tomto hrobě odpočívají kosti kavalíra, který lev (León) byl nejen jménem, ale především svými skutky".   Ponce de León obdržel za své zeměpisné objevy od španělské vlády titul "Adelantado de Bimini y Florida". Později mořeplavci plující touto oblastí s oblibou využívali jeho průliv, který sám de León skromně označil jako Floridský. Poetickou charakteristiku tohoto romantického dobyvatele vykreslil Heinrich Heine ve své známé básni "Bimini".