Jeden ze dvou bratrů z otcova druhého manželství Déšť ve tváři (Ite-o-magazu, Itonagaju) se narodil v roce 1835 nedaleko Cheyenne River v Jižní Dakotě.
Jeho mladší bratr Oholená hlava byl zabit v roce 1890, když jako seržant indiánské policie asistoval při nešťastném zatýkání Sedícího býka. Měl ještě čtyři nevlastní bratry z otcova prvního manželství. Existují různé domněnky jak přišel ke svému jménu. Někdo říká, že v průběhu bitvy s Indiány kmene Gros Ventres náhlý liják vymaloval na jeho tváři barevné pruhy, jiný zase, že se jako malý chlapec uhodil do obličeje tak, že stékající krev vypadala jako déšť. Nejpravděpodobnější vysvětlení bude, že jako nemluvně byl jednoho pěkného dne zavěšený v kolébce před stanem, když se náhle spustil liják. Moknoucí dítě se začalo tak vztekat, že to starší pobavilo a dali mu toto jméno.
Věhlas jména Déšť ve tváři
V období, které následovalo po bitvě u Little Bighornu, se stalo jméno Déšť ve tváři známé stejně jako jméno Sedící býk či Šílený kůň. Třebaže sám mluvil s Charlesem Eastmanem o své touze po postavení slavného bojovníka, je jen málo důkazů, které by prokázaly, že svého snu dosáhl. Vykročil mnohokrát na válečnou stezku, ale své první bojové zkušenosti s bělochy získal až v prosinci 1866, při útoku na Fort Phil Kearney ve Wyomingu, kdy Indiáni pobili oddíl kapitána Fettermana. Je rovněž doloženo, že bojoval u pevnosti Fort Totten v roce 1868.
Věhlas jména Déšť ve tváři započal 4.srpna 1873. Toho dne devadesát mužů sedmé kavalerie pod velením plukovníka George Custera překračovalo řeku Yellowstone a bylo napadeno válečnou tlupou Lakotů. Dva civilisté v zadní části oddílu – veterinář dr.Housinger a markytán pan Ballion – byli odříznuti a Déšť ve tváři je zabil a skalpoval.
Zabít Toma Custera, vyříznout mu srdce a sníst je!
V zimě na přelomu let 1874-1875 Charley Reynolds, jeden z Custerových zvědů, oznámil plukovníkovi ve Fort Abraham Lincolnu, že když sledoval indiánské tance v agentuře Standing Rock, slyšel Déště ve tváři líčit své válečné hrdinské činy, ve kterých popsal i zabití Housingera a Balliona.
Nadporučík Tom Custer na rozkaz svého bratra vyrazil se stočlennou kavalerií aby vyhledal a zatknul chlubivého Hunkpapu. Ten o přítomnosti vojáků nevěděl a když vešel do agenturního obchodu byl okamžitě zatčen. Modrokabátníci ho dopravili do Fort Abraham Lincolnu, kde byl vyšetřován plukovníkem Custerem a potom uvězněn až do dubna 1875, kdy se mu podařilo uprchnout. Byl připoután řetězem k jednomu vozkovi usvědčenému z krádeže obilí a sena z armádních zásob. Nějakým způsobem dvojice řetězy přesekala a odděleně prchla (podle Charlese Eastmana jim pomohl někdo z pevnosti). Vozku vystopovali indiánští zvědové a přivlekli ho zpátky do pevnosti. Déšti ve tváři se útěk podařil.
Když se vrátil mezi své soukmenovce řekl, že musí udělat něco ohromujícího, co by vedlo k jeho celonárodnímu věhlasu: “zabít Toma Custera, vyříznout mu srdce a sníst je!“
Nelze s jistotou říci zda Déšť ve tváři svůj plán uskutečnil, avšak není pochyb o tom, že na rozdíl od většiny válečníků bojujících u Little Bighornu byl schopen rozpoznat oba, George i Toma Custera. Při výsleších stále popíral, že by uskutečnil svoji krvežíznivou hrozbu, ale v dopisu od misionářky Mary C.Collinsové DeCostovi Smithovi stojí, že se hunkpapský bojovník přiznal na smrtelné posteli, když už mu nehrozilo žádné nebezpečí trestu. Prý řekl: “Ano zabil jsem ho! Byl jsem tak blízko, že prach z mé zbraně začernil jeho tvář“.
Déšť ve tváři se považoval za přítele Sedícího býka a společně s ním po bitvě u Little Bighornu uprchnul do Kanady. Byl však jedním z prvních, který se vrátil do Standing Rocku a vzdal se americkým úřadům.
Nekritické zveličování slávy
Po špinavých politických manipulacích vládních úředníků, kteří se snažili snížit vážnost a kmenové postavení Sedícího býka ve prospěch jiných, vzrůstalo zároveň nekritické zveličování slávy Déště ve tváři. Někdy kolem roku 1880 utrpěl těžké poranění nohy. Při stíhání stáda bizonů prý jeho revolver náhodně spustil a prostřelil mu koleno. Jiní tvrdí, že byl postřelen v souboji s Arikarou. Od toho dne, i když ještě schopný jízdy, měl Déšť ve tváři značné potíže s chůzí. Cítil, že tento stav degraduje jeho postavení v kmeni, nicméně mezi svými starými nepřáteli z řad bělochů jeho pověst nevybledla. Zúčastnil se Světové výstavy v Chicagu v roce 1893 a v roce 1901 s úspěchem prodával své podepsané fotografie na Coney Islandu. Zemřel 14.září 1905 v rezervaci Standing Rock v Severní Dakotě.
Velice málo je známo o úloze Déště ve tváři ve slavné bitvě. Jeho přítomnost severně od Little Bighornského údolí sice potvrzuje několik indiánských svědectví, ale ve věku čtyřiceti let byl již za hranicí obvyklého věku rudých bojovníků a neočekávalo se, že by výrazněji zasáhnul do válečných akcí určených mladším mužům.
