K překvapení celých Spojených států, pro které byly manželky mormonů považovány za pouhé otrokyně svých pánů, obdržely ženy teritoria Utah volební právo jen o několik měsíců později než samostatné ženy z Wyomingu. Byla to otázka polygamie, která uspíšila ženské hlasovací právo v Utahu – a která později vedla k jejímu zrušení. Pojem mnohoženství byl pro ne-mormony tak nepřijatelný, že již v 60.letech 19.století začalo politické hnutí v Kongresu, které mělo v plánu tuto “úchylku“ vymýtit.
Obzvláště ostrá slova pronášel kongresman z Indiany George Washington Julian. V roce 1869 přednesl v Kongresu návrh, že by měly utažské ženy obdržet volební právo, protože jsou mormonky k mužům v poměru 2:3, a své hlasovací lístky by použily k boji s polygamií.
Manželky mormonů v teritoriu Utah
Brigham Young a jiní mormonští představitelé to však viděli jinak. Byli přesvědčeni, že i kdyby mormonské ženy obdržely hlasovací právo, většina z nich zůstane věrná své víře, ve které mnohoženství hraje důležitou roli. A tak se stalo, že teritoriální legislativa Utahu v roce 1870 předběhla washingtonský Kongres a ženy obdržely hlasovací právo. Tento šikovný tah zabránil obvinění, že mormonky jsou v područí svých mužů a dokonce pomohl mormonské církvi, že zůstala v Utahu nadále u moci. Mormonky šly volit a podporovaly své muže, jak Brigham Young předvídal. Kritici mormonské víry, kteří se nedali přesvědčit, že jsou mormonky se svým údělem spokojeny, tvrdili, že v bigamii žijící ženy dávaly hlasy za své muže, neboť jim to přikazovali stařešinové církve.
“Když volí mormonky, je to vždy zdvojnásobení hlasů jejich manželů“, napsal jeden nepřátelský žurnalista.
Bojovnice proti potupné polygamii
Ke vzrůstajícím antipatiím proti mormonským manželským mravům se připojila i Ann Eliza Webb Youngová, rebelská manželka proroka Brighama Younga. Její osobní křížové tažení proti polygamii bylo podivuhodným způsobem propleteno se záležitostmi ženského hlasovacího práva v Utahu. Ann Eliza Webbová vyrůstala mezi mormony a v bigamii, neboť si její otec Chauncey Griswold Webb vzal druhou manželku, když jí byly dva roky. Když se oženil s dalšími třemi manželkami, bylo Ann 12 let, dost na to, aby pocítila odpor své matky vůči tomuto systému, který akceptovala jen díky religiózní povinnosti.
“Polygamní život se jim nelíbil“, řekla Ann Eliza o manželkách svého otce, “a snášely jej jen proto, že věřily, že jej snášet musí“.
Když se z Ann Elizy stala hezká mladá žena, probudila zájem Brighama Younga, který byl dlouholetým blízkým přítelem rodiny. Jeho zájem byl jasný a ona mu dala rázně najevo, že nemá v úmyslu stát se jednou z více manželek nějakého muže. V osmnácti letech se impulsivně provdala za bývalého herce jménem James Dee a v krátké době mu porodila dva syny. Po třech letech bylo manželství v troskách. Brigham Young přišel na plán, jak uspíšit rozvod. Poté se snažil všemi dostupnými prostředky Ann Elizu získat – mezi jinými i hrozbami, že zničí jejího bratra, když si ho nevezme za muže. Brighamovi bylo 67 let a Ann Elize 24 let, když nakonec v roce 1869 kapitulovala a stala se jeho devatenáctou a poslední ženou. Podle jiných údajů byla jeho 27.ženou, ale nezávisle na počtu, prorok získal další manželku navíc.
Zuby nehty se bránila ve “Lvím domě“ (jehož jméno odvodila od jednoho z titulů Brighama Younga “Lev Nejvyššího Pána“) bydlet, protože tam žilo mnoho Youngových žen a dětí. Nakonec jí bylo dáno k dispozici jiné obydlí. Avšak ani tento projev vyznamenání ji neodškodnil za něco, na co se dívala jako na potupu: “Navštěvoval mě v novém domě, jen když si mohl najít příležitost, což nebylo moc často“.
Její nádobí se skládalo, jak si stěžovala, ze samých starých kusů, které pocházely z jedné zrušené pekárny a opotřebovaný koberec kdysi ležel v salonu “Lvího domu“. Aby vydělala trochu peněz, započala vyvářet pro stálé strávníky. Když se jednoho dne roku 1873 Young bránil vyměnit starý sporák v kuchyni, přetekla jí poslední kapka trpělivosti. Ann Eliza podnikla krok, který všem vyrazil dech: opustila svůj dům a odstěhovala se do mormonského hotelu. Během jednoho týdne zažádala o rozvod a požadovala 200.000 dolarů odstupného a 20.000 dolarů na právní a soudní výlohy. Její odchod od proroka se dostalo na přední stránky novin. Přes noc se stala národní hrdinkou a byla obléhána reportéry a literárními agenty. Když se cítila silná na interview v hotelové hale, poskytla ho, a odsoudila mnohoženství i svého manžela. On ji naopak nazval rozvratitelkou manželství a nabídl jí odstupné ve výši 15.000 dolarů, které však odmítla.
Tvrdý politický boj a vítězství zdravého rozumu
Na podzim roku 1873 Ann Eliza utekla tajně v noci z mormonského Utahu do coloradského Denveru, aby tam začala sérii svých hojně navštěvovaných přednášek. Všude v zemi našla své posluchače a se svou ženskou šikovností zároveň rozdmýchávala oheň proti polygamii.
V hlavním městě USA byla pozvána do Kongresu, aby si ji mohli poslechnout, a přišli i prezident Ulysses S.Grant s manželkou. Lidé, kteří měli zájem, a nemohli Ann Elizu vidět osobně, četli její knihu “Wife No.19 or The Story of a Life in Bondage“ a hltali novinové články o jejím boji za alimenty. Alimenty sice neprosadila, ale možná jí bylo útěchou, že její veřejné pranýřování polygamie bylo podnětem k vydání zákona, který v roce 1882 zakázal polygamii v teritoriu Utah.
Mormoni však pokračovali tajně v praktikování polygamie, načež dal Kongres vinu ženám a v roce 1887 vydal zákon o zrušení jejich volebního práva na území teritoria Utah. Ale brzy začalo tažení za znovuobnovení volebního práva žen a v jeho čele se objevila osoba, která oproti Ann Elize Youngové byla o právoplatnosti polygamie přesvědčena. Avšak boj za věc ženského hlasovacího práva brala neméně vážně. Emmeline B.Wellsová ze Salt Lake City, jedna z mnoha žen jednoho muže a matka šesti dětí, se zabývala obecními záležitostmi a téměř 40 let vedla vydavatelství mormonských novin. Články, veřejnými vystoupeními a schůzemi bojovala za svou svatou věc a dala si velkou práci, aby rozptýlila nedůvěru proti mormonským zvykům a mnohoženství, kterou rozpoutala rebelka Ann Eliza. Avšak dosáhla jen polovičního vítězství. Utah, doufaje, že bude uznán za stát USA, se v roce 1890 sklonil a mnohoženství zakázal. Roku 1896 obdržel suverenitu, která obsahovala i obnovení ženského hlasovacího práva. Tak se zařadil k prvním čtyřem spolkovým státům Ameriky, které poskytly svým ženám hlasovací právo. Datum ani místo skonu Ann Elizy není známo. Podle jednoho neověřeného zdroje zemřela roku 1925 a je pohřbena v Rochesteru ve státě New York.
Výroba hedvábí v mormonském Utahu
Brigham Young ve svých utopických snahách vybudovat v pustinách Utahu mormonský ráj, vyzval ženy své víry k pěstování bource morušového a k výrobě hedvábí. Peníze, které by jinak ženy vydaly jinde za módní hedvábné šaty, měly zůstat v mormonské komunitě.
První sazenice morušovníku nechal dovézt z Francie v roce 1855 a brzy se nehostinná pustina zazelenala mladými morušovými stromky.
Vlastní výroba hedvábí v Utahu začala v roce 1877, když společnost Female Relief Society začala organizovat zakládání hedvábnických spolků. Již po roce se mormoni starali o 5 milionů housenek, které byly v bednách vyrovnány v jejich obývácích a ložnicích až do stropu. Dokonce i děti pomáhaly trhat listí z moruší, které byly všude vysazovány pro výživu housenek bourců. Všeobecné nadšení pro tento projekt mělo překvapivé následky. Sestra Christine Forsgrenová z Brigham City vyrobila počátkem 80.let ve svém domě asi 120 metrů hedvábí. Jiná podnikavá žena započala svoji domácí výrobu s 90 gramy vajíček bourců místo s obvyklými 30 gramy a po několika měsících musela vyklidit svůj dům, aby se tam vešlo 160.000 dorůstajících housenek.
Většina mormonek vymezila pro svou výrobu jednu až dvě místnosti v domě, kde se vyráběly kapesníky, punčochy, nitě a krajky. Jedna z žen Brighama Younga a jedna z jeho dcer nosily na Kolumbově světové výstavě v Chicagu v roce 1893 “krásné šaty z domácího hedvábí“.
I když podomácku vyrobené hedvábí nemohlo konkurovat cenám dováženého zboží, provozovaly mormonky z pocitů povinnosti vůči církvi toto řemeslo celých 28 let. Většina sdílela názor sestry Eyringové ze St.George Relief Society: “Dostaneme svou mzdu a je jedno jestli vyrobíme hedvábí hodně nebo málo“. V roce 1906 rozhodla církev, že jsou snahy o soběstačnost neúčelné a hedvábnické spolky byly rozpuštěny.
Brigham Young (*1.6.1801 Whitingham Vernon, +29.8.1877 Salt Lake City Utah).
Vyrůstal v New Yorku a roku 1832 konvertoval k mormonům (Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů). Rychle získával v církvi vliv a po zavraždění proroka Josepha Smithe (1844) se stal jejím svrchovaným vůdcem. Vedl první vozovou výpravu, jež dorazila do údolí Salt Lake v červenci 1847. V prosinci 1847 byl jmenován prezidentem a prorokem církve. Prokázal schopnosti organizátora a finančníka, které měly v dalších pěti letech rozhodující vliv pro migraci 20.000 mormonů do Utahu. Úřadoval jako guvernér a komisař pro indiánské záležitosti na Utažském teritoriu od roku 1851 až do utažské války v roce 1857. Byl zproštěn obžaloby z bigamie, přestože měl více než 20 manželek a zplodil 57 dětí. Za svého vedení zahájil stavbu čtyř chrámů, spoluzakládal tři vysoké školy a rozhodl o vzniku 360 mormonských osad na Západě.
