13.února roku 1866, krátce před druhou hodinou odpolední, vjelo tucet mužů do města Liberty, správního centra Clay County na západě státu Missouri.
Bylo svatého Valentýna, ale žádný z jezdců nevypadal jako milovník, který jede za svou milou. Byli zahaleni v dlouhých vojenských kabátech, někteří měli perkusní revolvery viditelně zastrčené za opasky. Když dorazili na náměstí, první tři muži sesedli a postavili se tak, aby měli přehled o okolních ulicích. Ostatní zastavili koně před Clay County Bank & Savings Association, okresní spořitelnou. Dva seskočili ze sedel a vstoupili do budovy. Písař a pokladní seděli u stolků za dřevěnou přepážkou skloněni nad úředními lejstry. Pokladní Greenup Bird zaregistroval cizince, jak se zastavili u kamen, aby si ohřáli ruce. Jeho syn William, písař, pokračoval v práci. Za okamžik se odebral jeden z mužů k přepážce a šoupnul desetidolarovou bankovku po leštěném dřevě písařovi. “Chtěl bych rozměnit“, řekl. Když William sáhnul po bankovce, vytáhl revolver a pokračoval, jako kdyby ho to dodatečně napadlo - “a chci všechny peníze z banky“.
Ukázková loupež
 |
| Jesse James |
Toto, či něco podobného, doposud nikdo americkému zaměstnanci banky neřekl. S výjimkou jednoho přepadení malé banky ve Vermontu za Občanské války, které provedla banda Jižanů, nikdo do té doby banku nepřepadl v době, když byla otevřená. William Bird nevěřícně ustoupil zpět, když pistolníci přeskočili přepážku. Jeden z nich namířil na Greenupa Birda a varoval jej: “Jeden pohyb a odstřelím tě!“ Jeho parťák postrčil Williama Birda svým revolverem k otevřené trezorové místnosti banky.
“Zatraceně, hejbni sebou“, zasyčel a popohnal vyděšeného písaře k trezoru. Písař bral zlaté a stříbrné mince a strkal je do pytle na obilí, který vytáhl lupič z pod kabátu. Druhý lupič, který stál u stolu Greenupa Birda, se ho zeptal, kde jsou bankovky. “Tam, v dolním šuplíku“, odpověděl pokladník a pohybem ruky ukázal na oplechovanou skříňku, stojící na vedlejším stole. S revolverem v ruce z ní desperát vybral směnky, cenné papíry, bankovky a kolky. Když se vrátil jeho společník od trezoru, nacpal i tyto poklady do pytle. Podle pozdějšího odhadu byla hodnota lupu 62.000 dolarů. Pokladník musel za svým synem do trezorové místnosti, kde byli oba zavřeni. “Tady zůstanete“, zvolal jeden z lupičů na Birdy, “protože ptáci patří do klece“. Zřejmě byl vtipálek a byl s bankou a jejími zaměstnanci důkladně obeznámen.
Klec však byla málo účinná, neboť zámek dveří nezaklapl. Otec a syn okamžik čekali, potom odstrčili dveře a opatrně vykoukli. Předním oknem banky viděli odjíždět skupinu jezdců, kteří vítězoslavně křičeli a stříleli do vzduchu. Birdové otevřeli okno a chtěli volat o pomoc - a tak se stali bezděčně svědky hrůzostrašné scény. Sedmnáctiletý student z William Jewell College v Liberty, George Wymore, byl na cestě do školy. Když se k němu jezdci blížili, začal utíkat, aby se ukryl. Náhle jeden z mužů čtyřikrát vystřelil, mladík padl k zemi a byl na místě mrtev. Při pozdějším ohledání se zjistilo, že každá z kulek byla smrtelná – důkaz střeleckého mistrovství. Skupina rozzuřených obyvatel Liberty začala bandity okamžitě pronásledovat, vybavena pouze několika zbraněmi, které stačili ve spěchu posbírat. V jednom vesnickém kostele našli zbytky bankovních pásek, což svědčilo o tom, že zde desperáti udělali zastávku, aby si rozdělili lup. Odtud vedla stopa k přívozu na Missouri, ale náhlá sněhová bouře donutila pronásledovatele ke zpáteční cestě.
Divocí synové vdovy Jamesové
 |
| James v plnej paráde |
V pátání bylo později pokračováno západním směrem, až na území Kansasu, ale nikoho nenapadlo, aby se porozhlédli po malé farmě v Kearney (dnešním Centerville) severně od Liberty. Usedlost patřila Zereldě James Simms Samuelové, dvojnásobné vdově, která měla z prvního manželství s reverendem Robertem Jamesem dva syny – Jesseho a Franka. Ti se před nedávnem vrátili z války. Sloužili v konfederační armádě a prováděli na území Unie partyzánské záškodnické akce. Sousedé věřili, že si Jesse James léčí svá válečná zranění a nevychází z domu. O jeho starším bratrovi Frankovi se říkalo, že má celý čas nos v knihách, místo toho, aby pomáhal na farmě. To, že byli Jamesové vůdci bandy, zůstalo před veřejností téměř čtyři roky utajeno. V té době už měli za sebou šest vyloupených bank a zůstali na svobodě ještě dlouhých patnáct let. Nakonec měli na kontě 12 přepadení bank, 7 přepadených vlaků a 5 poštovních dostavníků a to v jedenácti státech a teritoriích USA. Jiné bandy je chtěly napodobovat, avšak žádná z nich se ani nepřiblížila k tak dlouhé existenci, a nikdy nedosáhla tak velkých úspěchů.
Přepadení v Liberty bylo pouhým začátkem jejich zločinecké dráhy. Po něm bratři Jamesové a jejich banda nasazovali čím dál vyšší laťku, až tak vysoko, jak jen mohli pistolníci činit, aniž by je dopadli strážci zákona. Byli vlastně v této branži nováčky, ale dokázali ve svém osobním zájmu využít svých zkušeností z guerillové války, kterou prováděli v Missouri a přilehlých státech. Jižanské oddíly byly brzy v Missouri rozprášeny a od roku 1862 ovládala tento nejsevernější otrokářský stát armáda Unie, ale až do konce války zde probíhaly krvavé střety. Nejznámější událost se odehrála 21.srpna 1863. Krátce před rozbřeskem, vpadlo 450 guerillových bojovníků pod velením Williama Clarka Quantrilla do města Lawrence v Kansasu. Rebelové stříleli na každého muže či chlapce, který jim padl do oka, a poté město zapálili.
Nejbrutálnějším zabijákem, kterého nikdo z nájezdníků nepřekonal, byl Alexander Franklin “Frank“ James. Bylo mu v té době dvacet let. Měl plavé vlasy, modré oči, skobovitý nos a výrazně odstávající uši. Měřil přibližně 178 centimetrů, byl štíhlý a pomalý ve svých pohybech. Moc toho nenamluvil, ale prahl po vzdělání, což z něho brzy udělalo čtenáře Shakespeara a Francise Bacona. V roce 1864 přechodně opustil Quantrillovo komando a přidal se k jiné partyzánské tlupě, kterou vedl William “Bloody Bill“ Anderson. Ve stejném roce se přidal i Jesse Woodson James, v té době teprve sedmnáctiletý. I on byl modrooký a ze svými úzkými rty údajně vypadal jako školačka. Často mrkal, což způsobila nemoc, kterou prodělal v dětství. Byl o něco menší a robustnější než Frank, hodně silný a rychlý. Anderson o něm řekl: “Je tvrdý a odvážný bojovník, jako žádný jiný v oddílu“.
Vrcholem válečné kariéry bratrů Jamesových bylo 20.září 1864. Tehdy 225 Andersonových guerillas přepadlo město Centralia v Missouri. Když město vyplundrovali a postříleli vše živé, vykolejili vlak Wabash, St.Louis & Pacific Railroad. Z balíků v poštovním vagónu vybrali 3.000 dolarů a poté zastřelili 25 demobilizovaných vojáků Unie, kteří se vraceli vlakem do civilu. Ve stejný den pronásledovali zdravotnický trén s dvoustovkou unionistů, převážně zraněných z války, a na zalesněném kopci jej dostihli a vybili téměř do posledního muže. Jesse James vlastnoručně zastřelil velitele, majora A.V.Johnsona, a Frank James později tvrdil, že toto přepadení bylo nejvelkolepější v jeho životě. “Jediné bitvy, které překonaly Centralii“, řekl o několik let později, “byly ty u Thermopyl a u Alama“. Na konci války byla záškodníkům z Missouri zamítnuta všeobecná amnestie. Na rozdíl od ostatních konfederačních vojáků, kteří mohli jít domů.
Tři a půl měsíce později, po kapitulaci generála Leeho u Appomattoxu, se Frank James dostal do vojenského zajetí, ale byl brzy poté na podmínku propuštěn. Také Jesse se pokoušel vzdát, avšak když chtěl v květnu 1865 vjet do Lexingtonu v Missouri s bílou vlajkou, střelili ho unionističtí vojáci do prsou. Těžce zraněný utekl do lesíku, kde ho po třech dnech našel jeden farmář a odvezl ho do Lexingtonu. Místní velitel zaplatil kočímu dostavníku, aby jej dopravil domů, aby mohl v klidu zemřít. V Kearney se však začalo mladíkovo zranění zázračně hojit. Po několika měsících začal Jesse doprovázet svoji matku do kostela (již od mládí byl horlivým vyznavačem baptistické víry). Jednou vstal z lavice a požádal farníky, aby se pomodlili za duši svého bratra. Ve všední dny si Jesse krátil čas s válečnými veterány, vyprávěl historky o vojenských činech – a plánoval kariéru zločince.
Postrach Missouri
 |
| Bill Anderson |
Je třeba uvést, že nenávist bývalých konfederačních vojáků k vítězům byla velice silná, neboť Seveřani používali v západním Missouri proti starým protivníkům tvrdé prostředky. Aby vyčistili území od povstalců, vydal hlavní velitel oddílům Unie známý rozkaz číslo 11. Podle něho měli sympatizanti jižních států v okrajových okresech Missouri 15 dní na vyklízení území. Když odešli, byly jejich domy a stáje srovnány se zemí, jejich obilí spáleno a všechen majetek zničen.
Jižanští guerillas však tyto drastické zákroky přežili. I když byli stovky mil od nejbližších konfederačních jednotek a byli neustále pronásledování početní přesilou unionistů, podnikali jedno úspěšné přepadení za druhým. Když se Jesse a jeho druzi probírali vzpomínkami na staré časy, bylo jim jasné, že stejná vojenská taktika by se dala použít i teď v míru – v lupičské bandě. Quantrill a Anderson byli mistry ve vedení partyzánského boje. Naverbovali místní muže, kteří uměli zacházet s koňmi a zbraněmi, a vycvičili je v jízdě a ostré střelbě – až uměli střílet tak dobře, jako vrah George Wymora v Liberty. Oba vojevůdci používali komplikované zpravodajské sítě, které jim umožňovaly získat detailní informace o pohybech nepřátelských oddílů. Bankovní lupiči v Liberty dokonce znali jménem zaměstnance, kteří pracovali za přepážkou. Metody jižanských harcovníků převzali i bandité: přepadnout nepřítele jako blesk, potom se rozptýlit a sejít se v předem určeném úkrytu.
Od té doby, co začali bratři Jamesové svoji zločineckou kariéru, byli vždy těmto zásadám věrni. Hledali skrytá údolí, kde mohli pást své koně, a jeskyně, ve kterých se mohli po celé týdny bezpečně ukrývat. Nejdůležitější podmínkou pro partyzánský boj bylo, získat si domácí obyvatelstvo. A jejich podporu Jesse a Frank v širokém měřítku měli. Ne jen proto, že byli sami syny farmářů, ale hlavně byli v očích prostých lidí hrdiny, kteří chtěli ztracenou věc Jihu napravit. V poválečných letech byli tito farmáři odkázáni na půjčky, aby mohli své zničené ranče opět uvést do pořádku. Brzy se naučili nenávidět bankéře ve městech kvůli malichernostem a vysokým lichvářským úrokům. Když se bratři Jamesové vydali na tažení proti bankám, přáli jim štěstí a úspěch.
Na počátku neběželo vše zrovna jednoduše. Po jejich triumfu v Liberty na den svatého Valentýna, udělala banda zkušenost, že banky v Missouri jsou při přepadech zrovna tak lakomé, jako missourijští farmáři. 30.října 1866 vpadli čtyři členové bandy do bankovního domu The Alexander Mitchell & Company v Lexingtonu. Frank a Jesse s revolvery v rukou sebrali asi 2.000 dolarů a požadovali klíče od trezorové místnosti. Pokladník jim vysvětloval, že je v trezoru méně peněz, než si myslí a že od něj stejně nemá klíče. Banditi mu prohledali kapsy a klíč nenašli. Nakonec uznali, že kdyby ho zastřelili, stejně by jim to trezor neotevřelo, a tak se vydali nazpět s takto malou kořistí.
22.května 1867 narazila banda v Richmondu v Missouri na daleko nebezpečnější odpor. Jejich taktika byla již mezitím všeobecně známá, takže když začali jezdit po náměstí divoce křičíce a střílejíce do vzduchu, zavřel pokladník v bance Hughes & Wasson rychle vchodové dveře. Zatímco šest banditů drželo okolní ulice v šachu, sestoupilo dalších šest s koní a dveře rozstřílelo. Pak rychle nacpali 4.000 dolarů ve zlatě do pytle. Při útěku však nastaly problémy. Nejdříve přiběhl starosta Richmondu s revolverem v ruce, ale jezdci ho před vchodem do banky zastřelili. Potom se rozjeli k městské věznici, ve které bylo zavřeno několik jejich spolubojovníků z quantrillsko-andersonovských bojůvek. Jenomže žalářník odmítnul vydat klíče od cel a rozpoutala se divoká přestřelka. Vězeňskému hlídači přispěchal na pomoc jeho mladý syn, ukryl se za velký strom na dvoře sousední soudní budovy a několikrát stačil vystřelit. Banditi ho však obklíčili a začali na něj pálit ze všech stran. Když žalářník viděl, že chlapec padá k zemi, zoufale se k němu rozeběhl. Stal se tak snadným cílem a provrtaný mnoha kulkami padl na synovu mrtvolu. To už bylo na obyvatele Richmondu příliš a začali na Jesseho gang střílet z oken okolních domů. Smrští olova je jezdci odehnali od oken a odcválali s jižanským válečným jekotem z města.
 |
| Quantrill |
Na tři dny se v Richmondu zastavil společenský a obchodní život, než byli mrtví pohřbeni. Potom se těžce ozbrojená domobrana vydala lupiče hledat. Honička trvala s přestávkami čtyři měsíce. Bratři Jamesové unikli, ale nejméně tři jejich druzi byli chyceni a později lynčováni.
Krutá justice se stala trnem v oku sympatizantům Jesseho, Franka a jeho lidí. Když byl v Kentucky na základě požadavků richmondského soudce zajat mladý muž jménem Bud Pence, protože byl podezřelý z přepadu banky Hughes & Wasson, tlačil list Louisville Courier na guvernéra, aby jej nevydal. “Jestliže nedokáže guvernér z Missouri chránit své občany“, psal jeden redaktor, “tak je načase, aby guvernér našeho státu zabránil, aby byli vydáváni“. Než dorazil šerif z Missouri, aby zajatce převzal, Bud Pence záhadným způsobem zmizel.
Zřejmě proto, že se Kentucky ukázalo tak tolerantní, rozhodli se bratři Jamesové tento stát navštívit. Počátkem roku 1868 se objevili na farmě strýce George Hiteho, která ležela asi 17 kilometrů před Russellville, správním centrem Logan County. Nedaleko bydlel George Shepherd, přítel z dob partyzánských válek. Ten jim ukázal Russellville a okamžitě zjistili, že místní banka je hodna jejich pozornosti. Rozhodli se ji “udělat“ a Shepherd odjel do Missouri, aby “dal dohromady pár chlapů“. Přivezl tři. Jedním z nich byl bývalý druh ve zbrani, robustní muž, jménem Coleman “Cole“ Younger.
Nyní čtyřiadvacetiletý Cole se společně s Frankem Jamesem zúčastnil přepadení Lawrence. Byl v jižanských tlupách proslavený svojí výřečností, ale také bezbřehou krutostí. S oblibou prováděl popravy zajatých Yankeeů a nikdy neopomněl pronést projev, ve kterém se je snažil smířit s Bohem a vysvětlit jim, že ač nerad, musí je poslat na věčnost. Takto také prohovořil v červenci 1863, několik týdnů před masakrem v Lawrence, k osmi zajatým unionistickým vojákům. Nechal je pak přivázat těsně za sebou mezi dvě oje a střelil do nich, jen aby věděl, kolika těly kulka z jeho remingtonu proletí. Když jej George Shepherd našel na matčině farmě poblíž Lee´s Summit a nabídl mu vzrušující dobrodružství, nudící se Cole byl okamžitě připraven s ním do Kentucky odjet. Jesse a Frank byli nadšeni, když ho uviděli, a hned rozhodli, že bude při přepadení banky v Russellville hrát hlavní roli.
