Jean L´Archeveque, dobrodruh bez skrupulí

 

V roce 1684 se, teprve jako dvanáctiletý, zúčastnil expedice proslulého Roberta Caveliera de La Salle, jejímž cílem byla kolonizace ústí Mississippi. Jeho společníky byli Pařížan Pierre Meusnier a Jacques Grollet z La Rochelle. Výprava čítala 4 lodi a na 280 francouzských osadníků. Od počátku panovaly mezi La Sallem a velitelem loďstva Beaujeuem neshody, což vyvrcholilo tím, že kapitán nenalezl ústí řeky a přistál 20.února 1685 v zálivu Matagorda v Texasu. Pomstychtivý Beaujeu vystěhovalce ponechal na pospas osudu a odplul se všemi zásobami. Kolonisté hynuli jako mouchy a La Salle se pokusil se dvěma průzkumnými výpravami najít záchranu. Jedné se zúčastnil i L´Archeveque a jeho dva přátelé. Mezi hladem šílenými muži docházelo k hádkám, které vyvrcholily 18.března 1687 podlou vraždou La Salleho. Výprava se rozpadla a L´Archeveque ještě s pěti muži padl do zajetí indiánského kmene Hasinai. 

 

 

Roku 1689 sepsali L´Archeveque se svým společníkem Grolletem dopis se žádostí o záchranu, který předali Indiánům Jumanům, o nichž bylo známo, že obchodují se Španěly. Balíček s dokumenty se dostal do rukou guvernéra Alonsa de León, který vyslal průzkumnou expedici do Texasu, aby Francouze nalezla a vykoupila. Velitel zachránců Monclova je dopravil nejprve do Ciudad de Mexico, odkud byli transportováni do Španělska. Zde si L´Archeveque odseděl několik měsíců, ale brzy byl propuštěn a vrátil se do Ameriky tentokrát již ve službách španělského krále.   

 

 

V roce 1692 v Paso del Norte (dnešní El Paso v Texasu) vstoupili L´Archeveque a Meusnier do armády novomexického guvernéra Diega de Vargase, aby mu pomáhali při obraně provincie proti Indiánům. O dva roky později byl náš hrdina členem početné výpravy kolonistů do Santa Fé v Novém Mexiku. (Expedice byla vypravena z Ciudad de Mexico a měla posílit řídké španělské osídlení v této převážně indiánské oblasti).

 

Roku 1697 si vzal za manželku vdovu Antonii Gutiérrrez, která mu povila syna Miguela a dceru Maríu. Antonia zemřela v roce 1701 a L´Archeveque vstoupil do španělské koloniální armády. Jako zvěd se pod Juanem de Ulibarri v letech 1704 a 1714 zúčastnil vojenských tažení proti Apačům kmene Cuartelejo a brzy byla jeho přeměna v pravověrného Španěla dokonána. Dokonce si pošpanělštil jméno na Juan de Archibeque. 

 

 

16.srpna 1719 sám guvernér oddal "kapitána de Archibeque" s doňou Manuelou Roybal, dcerou bohatého soudce Ignacia de Roybal. L´Archeveque vystoupil z armády a stal se úspěšným obchodníkem. Jeho aktivity sahaly až hluboko na jih do Sonory a v samotném hlavním městě byl váženou osobností. Na jeho společenském vzestupu měli velkou zásluhu jak Miguel, tak i druhý, nevlastní syn Agustín, kteří mu od samého počátku nezištně pomáhali.

 

 

Roku 1720 L´Archeveque vstoupil do ozbrojených sil novomexického guvernéra dona Antonia Valverde y Cossia, který pořádal válečnou expedici proti nepřátelským Pónyům, jejímž cílem bylo odradit je od spolupráce s Francouzi. Oddílu velel nepříliš schopný koloniální podplukovník Pedro de Villasur, jehož časté strategické chyby vedly, jak se později ukázalo, až ke zkáze jednotky.  

   

Výprava vyrazila ze Santa Fé 16.června a tvořilo ji čtyřicet španělských vojáků a sedmdesát pueblanských spojenců. Hlavním zvědem a stopařem byl černošsko-hopijský míšenec José Naranjo (Nah-Rahn-Ho), který (v roce 1714) několikrát prošel rozlehlým územím kolem toku dnešního Platte Riveru. 

 

Východně od Taosu, v apačské rančérii La Jicarilla, přibrali dalších šedesát Apačů kmene Carlana, kteří měli sloužit jako průvodci. Tito Carlanové se však jako zvědové příliš neosvědčili a vodili bělochy nekonečnou zemí jako slepá štěňata. 

 

 

10.srpna unavení žoldnéři čirou náhodou narazili na velký tábor Skidi Pónyů. Ze španělských dokladů vyplývá, že to bylo na jižním břehu řeky zvané Jesus Maria (zřejmě dnešní Platte), v místech, kde do ní ústí současná Loup River. Pónyjské bojovníky vedli francouzští důstojníci a v rozlehlém kempu byli přítomni také Indiáni z kmenů Iowa a Oto a snad i kanadští métisové.

 

L´Archeveque sloužil při vyjednávání jako tlumočník. Byl dohodnut klid zbraní a Villasur, který usoudil, že stojí před několikanásobnou přesilou, zavelel k ústupu. Jeho vojsko se vydalo na zpáteční pochod stejnou cestou, jakou sem přišlo. 13.srpna 1720 Pónyové porušili příměří a nenadálým útokem nepřipravené Španěly napadli. Apačové a pueblanští Indiáni se dali na útěk a nechali své spojence na holičkách. Zahynula většina Španělů včetně svého velitele a kněze výpravy Juana Mingueze. Mezi oběťmi byl i Jean L´Archeveque, kterého stihl trest boží, neboť je nanejvýše pravděpodobné, že před třiceti léty byl jedním z vrahů velkého La Salla. Jeho mrtvola zůstala ležet nepohřbena na břehu neznámé řeky. Svým potomkům zanechal majetek v hodnotě 6.118 pesos.