Pravda o Geronimovi

1) vždy je to tvrzení proti tvrzení; v článku není nikde zmíněno, že mex. zabiják řekl, že nezabil Geronimovu rodinu (nikdo tehdy žádného Ger. neznal). Vojenská či úřední hlášení jsou často jediným pramenem o té či oné události, jejich předností bývá datace, počty mrtvých na té či oné straně mohly být falšovány (někdy jsou ovšem mrtví zmiňováni jmenovitě, většinou jde o padlé vojáky, ale vyskytnou se i jména pobitých Indiánů, záloželo na tom, jaký byl velitel akce puntičkář) v tomto případě však se lze přiklánět ke Carrascovu údaji - údaj o cca stovce pobitých Apačů (hlavně žen a dětí) vypustil do světa amer. voják, novinář a dobrodruh John Cremony, který dnes platí ze nejméně spolehlivý zdroj (co jakýchkoliv početních údajů týče) informací o Apačích. S Carrascem se zřejmě setkal v květnu 1850 (ačkoliv ve své knize Life among the Apaches uvádí květen 1851, kdy byl Carrasco již několik měsíců po smrti - už jen tahle maličkost ukazuje jak ošidná je lidská paměť i u lidí, kteří měli k zaznamenání událostí svého života prostředky). Kdyby Carrasco pobil stovku Apačů, jistě by se tím pochlubil a ani by nezatajoval zabité ind. ženy a děti, mexické veřejnosti to nevadilo, každý mrtvý rudoch se počítal - málokdy bylo v nějakém boji mezi Indiány a bělochy na amer. Jihozápadě zabito více než několik desítek lidí, spiše však daleko méně: podařilo-li se vojenskému oddílu zaskočit ind. tábor, pohyboval se počet zabitých Indiánů kolem 10-20 jedinci, spíše to však bylo daleko méně. V regulernějších "bojích" se ztráty na životech daly spočítat na prstech jedné ruky, mnohdy byly vypáleny stovky výstřelů a nezahynul nikdo.
2) autor článku, tedy já, uvádí jen zjištěná zaznamenaná fakta, k jejich interpretaci (vždy něčím podložené) se uchyluje jen v případě jejich nejasností či několika verzí událostí
3) nikde se tu nepíše o hloupém a neschopném rudém muži, označení "zlý" vychází z úst apačských současníků Geronima
4) Geronimovy paměti (pár desítek stran textu) mám a četl jsem je, jako historický pramen jsou absolutně nepoužitelné, v 95% případů nelze vůbec poznat o jaké události náčelník právě mluví, neexistuje tu žádná chronologie, datum, nic, spiše si jich lze cenit jako ukázku apačské slovesnosti a kultury vůbec
5) ano Geronimo je symbolem, s tím lze souhlasit - já jen dodávám, že se jím stal v podstatě náhodou, díky medializaci, kterou jiní daleko slavnější a významnější apačští vůdci neměli; pro mě je daleko největším Apačem Victorio, vedl nejrozsáhlejší ind. povstání na Jihozápadě.
6) Apači nikdy nebyli žádným jednolitým kmenem, v podstatě se jednalo o desítky rozptýlených tlup o cca 30-50 jedincích, z nichž některé se spojovaly v případě nebezpečí nebo kvůli nájezdům či obchodování a slavnostem s tím spojených. Naopak vstup Američanů do apačských území přiměl tyto nezávislé skupinky k tomu, aby se více organizovaly a sjednocovaly(ať už v rezervacích či na svobodě). Příslušnost k základním ap. etnikům, tj. Lipanům, Meskalerům, Jicarillům, Čirikavům (tady se stále rozlišuje, zda jde o pravého Čirikavu, Nednije či Mimbreně) či Západním Apačům (tady je to ještě komplikovanější než u Čirikavů) se mezi Apači udržuje dodnes.
7) nedejte na obecné "kecy", které o Geronimovi a Apačích kolují v našich zemích, nevěřte autoritám, dejte jen na svá zjištění, sežeňte si solidnější odbornou literaturu v angličtině. Chápu, že to někdy bolí, když se člověk dovídá o ideálech svého dětství a raného mládí pravdu, či přesnější řečeno, když je trochu více uveden do reálu. Mezi označením terorista či partyzán dnes téměř neexistuje rozdíl, záleží na úhlu pohledu. Pro vlastní lid mohl být Geronimo hrdinou, pro potomky jím a jeho bojovníky zabitých či umučených mužů, žen i dětí bude zřejmě teroristou a vrahem. Chce to nadhled - všichni lidé usilují o své štěstí a chtějí se lépe mít, bohužel to takřka vždy bývá na úkor někoho jiného (osadníci kradli domorodcům půdu, kterou tito ovšem před lety ukradli jiným domorodcům, s tím, že pár tisíc jedinců nemá právo okupovat území, na němž by mohli v pohodě žít miliony, Apači zase žili z nájezdů, tedy z kriminální činnosti, jež byly tím častější, čím víc se jim omezoval prostor k lovu - ale vše je samozřejmě daleko složitější).

"Pomineme­li jazykově poněkud vzdálenější Navahy a Kiowa Apače, pak se společenství apačských 'národů' v 19. století skládalo z pěti velkých kmenových skupin."

Tvrzení, že Navahové jsou jazykově vzdálenější Západním Apačům, Čirikavům, Meskalerům, Chikariljům a Lipanům, není zcela přesné, protože lingvisté člení jihoathabaské jazyky následovně:

1) kajovská apačština
2) východní podskupina
- chikariljská apačština
- lipanská apačština
3) západní podskupina
- meskalerská apačština
- čirikavská apačština (čirikavština a meskalerština jsou vzájemně velmi dobře srozumitelné, proto bývají v některých klasifikacích spojovány v jeden jazyk - meskalersko-čirikavskou apačštinu)
- západní apačština
- navažština

Z výše uvedeného schématu je patrné, že z jazykového hlediska mají Navahové k Západním Apačům, Čirikavům a Meskalerům blíž než Chikariljové a Lipani, a krom toho se uvádí, že západní apačština je bližší navažštině než čirikavštině či meskalerštině.

Jen pro zajímavost: přestože Vinnetou byl Meskalero, Karel May při psaní svých knih vycházel ze slovníku západní apačštiny.

V tejto téme je diskusia k článku: [url=http://www.dobrodruh.sk/index.php?option=content&task=view&Itemid=1111&id=317]Pravda o Geronimovi[/url]

Hmm, "pravda o Geronimovi"...

Často je to tvrdenie proti tvrdeniu. Autor rozhodol, že pravdu má biely (čítaj spravodlivý) muž a samozrejme klame ten červený (čítaj hlupučký,neschopný,zlý) muž.
Skrátka keď mexický zabiják povedal, že nezabil Geronimovi rodinu tak je to samozrejme pravda.
Bohužiaľ pre autora v tej dobe nebolo zvykom mať na výprave "investigatínych" novinárov a vojna sa ešte neprenášala live.
Všetky -- zdôrazňujem -- všetky informácie ktoré mali všetci ktorí niečo napísali o Geronimovi (včetne autora) majú a vždy budú mať len sprostredkované info vždy z 2. -3. ruky. Samozrejme mimo samotného Geronima, ale toho autor článku hneď "zrušil", ako nedôverihodný zdroj. Veď kto by už uveril, starému arcilotrovi a ľudožrútovi.

Pravda je taká, že Geronimo bol, je a asi zostane symbol. Symbol odporu, síce zúfalý, nedokonalý a od začiatku odsúdený na neúspech, ale možno o to inšpirujúcejší.
Takže je v podstate jedno či bol z toho či iného kmeňa - v tej dobe už boli Apači tak rozprášený, že neexistoval jednoliatý kmeň. Je jedno či jeho činnosť nazveme banditizmom (terorizmus?), alebo partizánskym odbojom. Jeho meno zostane navždy spojené s obranou vlastného národa a krajiny.