Horace Austin Warner Tabor: Stříbrný král Colorada

Tabor, původem kameník z Vermontu, se v roce 1857 oženil s 27 letou Augustou Pierce, dívkou z Maine. Odešli spolu na Západ, aby tam našli štěstí. Augusta byla hubená a kostnatá a měla v obličeji přísné rysy Novoangličanky. Cvikr s modře zbarvenými skly ji také zrovna na kráse nepřidával. Ale byla odvážná a věrná, a měla, oproti svému manželovi, smysl pro krásu prérie a hor.

H.A.W.Taborovi se v Coloradu jako zlatokopovi příliš nedařilo. O příjmy manželů se starala hlavně Augusta. Pekla chléb, vyráběla máslo a různé paštiky, které prodávala v kempu. Pronajímala stany a Taborem postavené chaty horníkům, otevřela krám s poštou a vyřizovala menší bankovní obchody pro zlatokopy, kteří v ní měli důvěru a přenechávali jí zlato a hodnotné předměty, když se odebrali do divočiny hledat poklady.

V roce 1878, po téměř dvacetiletém pobytu v Coloradu, se manželé vypracovali na smetánku Leadvillu. Tabor se stal uznávaným podnikatelem. Měl tolik zákazníků, že byl často odvoláván od pokeru, ve kterém se velice vyznal, aby pomáhal své ženě při obchodních transakcích. Jednoho dne na jaře, k němu do obchodu přišli dva chudí němečtí prospektoři, George Hook a August Rische, a nabídli mu podíl na zisku, když jim pomůže. Ti dva nebyli příliš pohlední – jeden z obyvatel o Rischem prohlásil: „ještě nikdy jsem neviděl tak zchátralého člověka, neměl nic než špičák, špachtli a starého věrného psa“. Němci se nedali odbýt a Tabor, aby se jich zbavil, jim nakonec dal zboží v hodnotě 17 dolarů, čímž se stal jejich třetinovým podílníkem. Jak se tradovalo, do hor s nimi putovala i láhev whisky, která nebyla zahrnuta do obchodu. Poté, co whisky vypili, začali kopat jámu na stinném místě, kde byli chráněni před sluncem. Z této díry vznikla po čase 8 metrů hluboká šachta, na jejímž konci narazili na svislou stříbrnou žílu, která se táhla podél skály. Kdyby kopali jen o pár metrů severněji, východněji, jižněji nebo západněji, minuli by ji. Naleziště, kterému dali jméno „Little Pittsburg“, již brzy přinášelo týdenní zisk 20.000 dolarů, a Tabor, kterému z toho patřila třetina, prodal o rok později svůj podíl za milion dolarů.

Důl byl součástí státního podniku, od kterého Tabor nakoupil akcie, a protože cena stoupla z 5 na 30 dolarů, brzy vydělal další milion. Své peníze investoval do více než tuctu jiných dolů – mezi nimi „Chrysolite“, „Matchless“, „Scooper“, „Union Emma“, „Tam O´Shanter“, „Henrietta“, „Hibernia“, „May Queen“, „Elk“, „Little Willie“ a „Wheel of Fortune“ – a byl bohatší a bohatší.

Republikánská strana v Coloradu, která potřebovala jeho finanční prostředky, ho v roce 1878 postavila jako svého kandidáta, a tak se H.A.W.Tabor stal na dvouleté volební období zástupcem guvernéra. Tvrdě pracující Augustě se lehce nabyté jmění a snadno získaná úřední pozice nelíbily. Její manžel, který se nyní často zdržoval v hlavním městě, koupil velký dům v Denveru, do kterého se nechtěla nastěhovat. „Tabore“, řekla, „nevystoupím po těchto schodech, pokud si nejsi jistý, že z nich nemusím zase sestoupit“. Možná, že tušila neštěstí, které se mělo dostat do domu. Tabor mezitím uložil peníze do podniků, jímž nerozuměl – do pozemků, do vodárny a plynárny, do stavby vozů, do banky a pojišťoven, do truhláren a do „Tabor Milling Company“. Za 1,2 milionu dolarů převzal stavební firmu, která ležela ve velkém přístavu u Michiganského jezera a v průmyslovém centru Chicaga, a chtěl konkurovat místním podnikatelům. Spekuloval s obilninami a doufal, že mu spadne do rukou trh s pšenicí.

 

K Augustině nevoli si koupil obrovský diamantový prsten a stal se členem snobské leadvillské duchovní společnosti, kde poslouchal přednášky o vílách, elfech a Sedmi divech světa. Postavil si hlavu, aby Augusta zaměstnala sluhy, což nakonec s odporem udělala. Ale neustupovala mu ve všem. Oblékala se jednoduše, odmítala nosit drahé šaty, které byly přiměřené pro manželku milionáře, a když byla v domě v Denveru návštěva, pozvala do salonu i sluhy, aby si také vyslechli hudební produkci.

V roce 1881, když Taborův majetek dosáhnul výše 9 milionů dolarů, a kdy ho jenom důl „Matchless“ zásoboval denním kapesným tisíc dolarů, začal v Denveru se stavbou „Tabor Grand Opera House“. Stavba spolkla 750.000 dolarů a byla vybavena tím nejluxusnějším zařízením - například řezbami z japonské třešně, mramorem z Itálie a těžkými hedvábnými látkami z Francie. Když byla opera v září oficiálně otevřena, povstalo všech 1500 diváků a odměnilo Tabora obrovským, několikrát opakovaným, potleskem. I když byl pro mnohé jen nevzdělaným venkovanem s mrožím knírem, a někteří měli podezření, že jeho finanční impérium stojí na vratkých nohách, přesto mu nikdo nic zlého nepřál. Byl naivní, jednoduchý, a blažilo ho, že se pohybuje v komplikovaném světě velkého kapitálu, kterému však pranic nerozuměl. I když si z něho denverské noviny občas dělaly legraci, musely přiznat, že „byl důvěryhodný, příjemný a velkorysý“. Říkalo se, že nikomu, kdo jej požádal o peníze, neodmítnul.

Augusta Taborová nebyla přítomna, když jejímu manželovi v opeře tleskali. Důvod se nedal dlouho utajovat. Zažalovala jej totiž k soudu pro neplacení výživného. Rok předtím ji totiž opustil, a i když jeho příjmy, jak uvedla v žalobě, přesahovaly měsíčně částku 100.000 dolarů, „nic jí neplatil, takže byla nucena, se sama starat o obživu“ a to „pronájmem svých pokojů a vařením stravy pro své hosty.“

Taborovi se podařilo tento proces smést, avšak celé Colorado bylo šokováno. A odpor by byl zřejmě ještě větší, kdyby byla známa aféra, do které byl zároveň zapletený. Dva roky předtím, když mu bylo 50 let, měl vztah s krásnou, 26 letou rozvedenou Baby Doe, a nyní měl v úmyslu se s ní oženit.

„Baby Doe“, byla přezdívka, tak se jí říkalo v Oshkoshi ve Wisconsinu – její rodné jméno znělo Elizabeth Bonduel McCourt. Se svým manželem, Williamem Harveyem Doem, odcestovali v 70.letech do Colorada. Usadili se v Central City, kde ji horníci pro její krásu nazývali „Beautiful Babe“. Po několika málo letech se madam Doe nechala rozvést a odcestovala do Leadvillu, kde ji Tabor poznal.

Počátkem roku 1883 byl H.A.W.Tabor neustále vláčen tiskem. Vyvinul na Augustu nátlak a donutil ji, aby za odstupné 300.000 dolarů, podala žádost o rozvod. Když bylo jednání u konce, obrátila se k soudci a zeptala se: „Jaké je nyní mé jméno?“

„Vaše jméno je Tabor, madame. Ponechte si je. Máte na ně právo“.

„Ano, to chci. Je to mé jméno a zůstane mým až do smrti. Měla bych vám, pane soudce, poděkovat. Poděkovat za to, co jste udělal, ale nemohu. Nejsem vděčná. Avšak neměla jsem jinou možnost. Ale chtěla bych vás, pane, ještě o něco požádat. Uveďte v mých aktech poznámku: „Nežádala o to ze své svobodné vůle“.“

Augusta v slzách opustila soud a stále dokola opakovala: „Ó Bože ne! Ne ze svobodné vůle, ne ze svobodné vůle!“

 

V době, kdy probíhalo rozvodové řízení, se v Denveru sešlo shromáždění, jež mělo navrhnout dva federální senátory – jednoho pro celé volební období, druhého na překlenutí 30 dní. Tabor, který daroval Republikánské straně 200.000 dolarů, očekával, že bude zvolen senátorem na celé volební období, ale jeho rozvodová aféra mu udělala čáru přes rozpočet. Prohrál v 97.volebním kole, a muselo mu stačit 30 denní překlenovací období. I za tak krátkou senátorskou dráhu na sebe dokázal strhnout pozornost veřejnosti. Na obou rukách nosil briliantové prsteny a pyšnil se velkými manžetovými knoflíky posázenými diamanty a onyxy v šachovnicovém vzoru.

O několik týdnů později se slavnostně oženil s Baby Doe v luxusním hotelu Willard ve Washingtonu. Nevěsta měla svatební šaty za 7.000 dolarů a diamantový náhrdelník v ceně 90.000 dolarů. Prezident Spojených států Chester A.Arthur ji doprovázel za ruku a řekl: „Ještě nikdy jsem neviděl krásnější nevěstu.“

V roce 1886 se Tabor v Denveru ještě jednou nechal nominovat za kandidáta na úřad senátora, ale marně. Ani o dva roky později neuspěl jako uchazeč o post guvernéra Colorada. Lídři Republikánské strany měli názor, že mu u voličů uškodilo jeho manželské dobrodružství. Svou mladou ženu rozmazloval obrovskými finančními dary. Koupil jí nádhernou vilu v italském stylu a daroval jí několik překrásných kočárů, ve kterých provokativně jezdila po městě. Její nejoblíbenější kočár zářil tmavomodrým emailem se zlatými pruhy, byl uvnitř vyložený blankytným saténem, a táhli ho čtyři ušlechtilí bělouši. Věnoval jí plné ruce drahokamů, a nechal namalovat pět jejích portrétů, které zvěčňovaly Baby Doe v různých pozicích a různých kostýmech. V prvních letech manželství mu přivedla na svět dvě dcery – jednu z nich pokřtili jménem Elizabeth Bonduel Lillie, ale když se narodila druhá, Tabor následoval tehdy módní trend a dítě nazvali Rose Mary Echo Silver Dollar. Ale malá Echo Silver Dollar si otcův blahobyt užívala jen krátkou dobu, neboť Taborův majetek začal pomalu mizet.

Tabor ve svém zoufalství začal se zbytkem svého majetku ve zlatých dolech spekulovat, a přišel o něj. Šperky Baby Doe, i jeho vlastní, jeho vila, kočáry a postroje byly dány do dražby. (Augusta, která od svého rozvodu žila v ústraní, se o tom jistě dozvěděla. Na rozdíl od bývalého manžela, se jí dařili dobře, a když v roce 1895 zemřela, patřila k nejbohatším občanům Denveru).

Roku 1897 se Tabor, téměř jako sedmdesátiletý stařec, vydal po bankrotu sám do hor hledat zemní poklady. Po roce těžké práce mu nabídli dva coloradští senátoři pomoc a zajistili mu místo poštovního úředníka v Denveru. Mzda mu sotva stačila na to, aby uživil Baby Doe a své dvě dcery.

Zemřel 10.dubna 1899 v malém hotelovém pokoji (údajně na zánět slepého střeva), kde skromně žili. Jeho poslední slova patřila manželce: „Nedávej důl Matchless z ruky“. Tento důl byl vše, co mu ještě zůstalo, a doufal, že jednoho dne pomůže jeho ženě z bídy.

Jeho život skončil se zlatou a stříbrnou érou Západu. Historie Baby Doe však ještě nebyla ukončena. Byla to žena 19.století a ač ji Taborova smrt krutě zasáhla, usoudila, že ještě nenastala vhodná doba zemřít. Vrátila se s oběma dětmi do Leadvillu a nastěhovala se do opuštěné dílny v blízkosti hlavní štoly „Matchlessu“. Zůstala tam po celá léta a dolu se nevzdala, jak jí Tabor radil. Její starší dcera Lillie tento život nesnášela, vypůjčila si peníze od svého strýce na vlak, a odjela do Wisconsinu žít s babičkou. Se svou matkou a sestrou Silver Dollar ztratila kontakt. Silver Dollar byla dobrodružné povahy a zpočátku se jí v divočině líbilo. Ráda psala poezii a skládala písně, a matka jí v této zálibě podporovala. Jednu z nich zahráli při návštěvě prezidenta Theodora Roosevelta v Leadvillu v roce 1908. Píseň byla dobře přijata a noviny „Denver Post“ jí předvídaly „nadějnou kariéru“. Ale běda, temperamentní dívka začala navštěvovat leadvillské salony a začala těžce pít. Matka ji poslala do Denveru, kde si myslela, že bude pro dceru lépe. Silver Dollar získala práci v místních novinách a napsala román „The Star of Blood“, ale ten nebyl úspěšný. Její život šel ve spirálách dolů a po několika letech se přestěhovala do Chicaga, kde pokračovala na cestě zkázy. K pití se připojily drogy, a ani pokus vstoupit do kláštera ji nezachránil.

 

Baby Doe ji už nikdy nespatřila. Vyrabovaný a zatopený důl nikdo nechtěl, ale ona u něho vydržela, všemi zapomenuta. Jeden historik, který se zajímal o hornictví Západu, zažil šok, když roku 1935 našel v polorozpadlé chatrči zmrzlou mrtvolu osmdesátileté ženy, která zde ležela týden či dva úplně opuštěná.