Tah-gah-jute (cca 1725–1780) byl významný indiánský (1) vůdce, jehož počáteční vynikající vztahy s bílými osadníky v Pensylvánii a na území Ohia se diametrálně zhoršily po vyvraždění jeho rodiny v roce 1774.
Rodinná historie
Tah-gah-jute (2) se narodil se v Shamokinu v Pensylvánii v roce 1725. Jeho otec – zvaný Angličany Shikellamy a bratry moravany (3) Shikellemus – byl běloch, který byl v Kanadě zajatý indiány a později se stal náčelníkem všech (nebo alespoň části) indiánů sídlících v Shamokinu.
Obvykle je Shikellamy označován jako náčelník Kajugů, někteří badatelé však soudí, že byl Mingem (4). John Bartram říká, že Tah-gah-jutův otec byl Francouz narozený v Montrealu a jako zajatce ho adoptovali Oneidové. Dále tvrdí že jméno Logan pochází od jména Shikellamyho přítele Jamese Logana, státníka, politika a po určitý čas i guvernéra Pensylvánie. Chlapcova matka se jmenovala Neanoma a byla z kmene Kajugů.
John Logan byl také známý jako Tachnechtoris5 nebo John Shikellamy. Měl tři bratry a jednu sestru. John byl nejstarší ze sourozenců. Děti podle tradice přijal klan a kmen matky, takže se považovaly za Kajugy.
Tah-gah-jute žil dlouhá léta poblíž Reedsville v Pensylvánii, kde živil sebe – a svoji rodinu – jako lovec a prodejce koženého oblečení. Okolo roku 1770 se odstěhoval k řece Ohio a žil u ústí Beaver Creeku, kde ho v roce 1772 navštívil misionář Heckenwelder.
O dva roky později sídlil na Old Chillicothe (nyní Westfall) na západním břehu řeky Scioto v Pickaway County v Ohiu. Se svými bělošskými sousedy měl přátelské vztahy, které se však radikálně změnily po masakru jeho rodiny u ústí Žlutého potoka (Yellow Creek).
Masakr u Žlutého potoka
Žlutý potok je přítok řeky Ohio v dnešním Hancock County v Západní Virginii. Na tomto kousku země se kdysi odehrál strašlivý masakr a ti, kdož masakr spáchali, nebyli nikdy potrestáni. A pro některé lidi se dokonce stali hrdiny (nebo za ně byli alespoň považováni).
Dne 30. dubna 1774 Daniel Greathouse, přistěhovalec žijící na severu dnešní Západní Virginie, shromáždil skupinu jedenatřiceti dalších bílých osadníků, s kterými se rozhodl naplánovat útok proti místním indiánům. Dolehly k nim totiž zvěsti, že v horním údolí řeky Ohio začínají domorodci napadat farmy a zabíjet pokojné bílé přistěhovalce.
Na západním břehu řeky Ohio poblíž ústí Žlutého potoku, v místech, kde se dnes nachází město Steubenville, stála indiánská osada. Sídlili v ní příbuzní náčelníka Logana a tvořili „rodinu“, která zahrnovala Mingy a také některé Šóníe a též příslušníky dalších místních kmenů. Skupina žila v míru poblíž břehu řeky, kolektivně obdělávala půdu, lovila a obchodovala s bělochy usazenými v této oblasti. Ironií osudu si tuto přátelskou komunitu vybrali „Dlouhé nože“ z Virginie, jak jim říkali indiáni, za cíl své krvežíznivosti.
Den před útokem Daniel Greathouse, jeho bratr Jacob a další muž překročili řeku Ohio, aby provedli průzkum. Zjistili, že osada je dobře chráněná a snadno bránitelná, a budou proto muset vymyslet jiný plán, než by byl přímý útok. Rozhodli se tedy vylákat členy Loganovy rodiny na druhý břeh řeky pod slibem pěkné párty s alkoholem a hrami. Domorodci to považovali za přátelské gesto a několik z nich se rozhodlo večer přeplout vodní tok do bělošské osady, která byla známa jako Baker´s Bottom – podle majitele taverny Joshuy Bakera. Neviděli v tom nic divného, neboť Bakerůnv obchod pravidelně navštěvovali.
Mezi pozvanými byla také Loganova matka, Loganův nejmladší bratr Sogogeghyata (6), jeho synovec Molnah, a Loganova těhotná sestra Koonay (Ann Shikellamy), která pečovala o malou dcerku. Koonay byla manželkou anglického osadníka a obchodníka Johna Gibsona. Indiáni byli pozváni dovnitř Bakerova hostince, kde se podávalo jídlo a pití.
To, co se té noci stalo, nelze nazvat jinak než hrůzným hororovým příběhem. Hraničáři se ukryli v zadní místnosti hostince a počkali, až se Mingové opijí Bakerovým rumem. Poté je postříleli, skalpovali a jejich těla zohavili. Jacob Greathouse dokonce rozpáral Koonay břicho a brutálně zabil i jejího nenarozeného syna. Jediným členem skupiny, který nebyl zabit, byla Koonayina dvouletá míšenecká dcerka, jež byla nakonec vrácena do péče svého otce Johna Gibsona.
V indiánské vesnici u Žlutého potoka zaslechli střelbu. Byly vyslány dvě kánoe s muži, kteří se pokoušeli pomoci svým soukmenovcům, ale byli odraženi Greathouseovými lidmi ukrytými podél řeky. Celkem bylo v chatě a na řece zavražděno a poté skalpováno přibližně tucet Mingů. Logan nebyl přítomen v oblasti, když k masakru došlo, ale byl vyslán spěšný posel, aby ho vyzval k návratu.
Důvodem tohoto příšerného činu měla být odplata za smrt několika bělochů, které 16. dubna zabili Čerokíové na válečné stezce…
Po dlouhý čas byl za hlavního původce vraždy Loganových příbuzných považován Michael Cresap. Pečlivé studium historických dokumentů (7) však prokázalo, že vinu na usmrcení Tah-gah-juteových blízkých nese Daniel Greathouse. M. Cresap se této akce neúčastnil. Dále se zjistilo, že oproti původním tvrzením nebyla zabita Tah-gah-juteova žena ani děti, protože nebyly přítomny. Určitě však zahynula jeho matka, bratr, sestra a možná i další příbuzní. Nějakým způsobem se ale stalo, že Logan žil v domnění, že odpovědnost za smrt jeho blízkých nese Cresap.
Loganova pomsta
Pachatelé masakru uprchli do Virginie. Logan, který mluvil anglicky a byl považován za přítele kolonistů, se náhle rozhodl vykonat pomstu na těch, kdož zabili jeho rodinu, a tak zahájil odvetnou kampaň proti Virgíňanům.
Nejprve odešel k Šóníům do jejich osady Wakatomika a požádal je o podporu. Ačkoli jejich náčelníci chtěli zůstat neutrální, Logan je přesvědčil a odešel s dobrovolníky na válečnou stezku. Mnoho osadníků z Virginie a Pensylvánie – poté, co se dozvěděli o chystané výpravě – ve strachu uprchlo.
Několik smíšených skupin mingských a šóníjských válečníků brzy překročilo hranici. Jednu z nich vedl sám Logan. Indiáni zaútočili v celém horním údolí Ohia i v údolí Monongahely. Mstitelé útočili na osadníky, vypalovali farmy, zabíjeli a brali zajatce.
Začátkem června Logan a jeho skupina zaútočili na farmu Williama a Lydie Spicerových v Greene County v Pensylvánii. Zabili celou rodinu kromě dvou dětí, které Logan s varováním propustil. Tento incident je známý jako Spicerův masakr. Vlivní kmenoví náčelníci v regionu, jako byl šóníjský Kukuřičný klas (Cornstalk), lenapský Bílé oči (White Eyes) či senecký Guyasuta, se pokoušeli vyjednat mírové řešení, aby se incident nerozvinul ve větší ozbrojený konflikt s bílými, ale podle indiánského zvyku měl Tah-gah-jute právo na odplatu za vraždy svých nejbližších.
Královský guvernér Virginie, lord Dunmore (8) odpověděl na zabíjení zahájením výpravy proti Mingům a Šóníům v konfliktu známém jako Dunmoreova válka, který probíhal v období od května do října roku 1774.
Logan se stále mstil! Po několik měsíců vedl nesmiřitelnou válku s osadníky. Přepadal osamělé sruby a vraždil jejich obyvatele. Muže, ženy i děti.
8. září jeho Mingové zaútočili na North Fork of the Holston a napadli Samuela Lammeyho, Johna a Archibalda Buchananovy a Johna Henryho.
Poté, 24. září, v Kingsportu pozabíjeli členy rodiny Johna Robertse – kromě chlapce, kterého vzali do zajetí.
9. října pak Logan současně zaútočil na Fort Blackmore a Fort Sapling Grove, ale byl odražen a poté byl zahnán zpět do Západní Virginie. Během války osobně ukořistil třicet skalpů.
Bitva u Point Pleasant
V jediné velké bitvě Dunmoreovy války – u Point Pleasant na soutoku řek Kanawha a Ohio v dnešní Západní Virginii – však Logan nebyl.
10. října 1774 se Šóníové pod velením náčelníka Kukuřičného klasu přepravili v kánoích na virginskou stranu a v ranních hodinách zaútočili. Proti osmi stům šónísjkých bojovníků stála „armáda“ devíti set mužů, která se na – rozdíl od dřívějších bojů – skládala (až na několik anglických důstojníků) výlučně z osadníků a ostřílených zálesáků. Ti byli pro indiány nepřemožitelnými protivníky.
Bitva trvala celý den a Šóníové se značnými ztrátami ustoupili z bojiště. Druhý den požádal Cornstalk velitele virginské milice plukovníka Andrewa Lewise o příměří. V bitvě u Point Pleasant se sice žádné z bojujících stran nepodařilo protivníka zničit, avšak skutečnost, že armáda hraničářů přinutila neméně početné indiány k ústupu, přinesla nedozírné následky.
Po bitvě vpochodovala Dunmoreova armáda do země Ohio a na Scippo Creeku vojáci vybudovali dočasný tábor Camp Charlotte. Následovně pozvali náčelníka Cornstalka, aby s ním zahájili mírová jednání. A podle podmínek smlouvy z Camp Charlotte (19. října 1774) Šóníové souhlasili s ukončením války.
„Loganův nářek“
Ačkoli náčelník Logan prohlásil, že přestane bojovat, nezúčastnil se osobně formálních mírových rozhovorů. A právě zde Loganův vyslanec přečetl náčelníkův list, (který údajně Logan předtím nadiktoval Johnu Gibsonovi), jenž se stal jedním z nejslavnějších projevů v historii indiánů. Je nazýván „Loganovým nářkem“ (9).
Vyzývám každého bílého muže, aby řekl, zda někdy vstoupil do Loganova příbytku hladový a on mu nedal maso či zda někdy někdo k němu přišel prokřehlý a nahý, a on ho neoblékl.
Během poslední dlouhé a krvavé války zůstal Logan nečinný ve svém příbytku jako obhájce míru.
Moje láska k bílým byla taková, že mí soukmenovci na to poukazovali a říkali: „Logan je přítelem bílých mužů.“ Dokonce jsem si myslel, že s vámi budu žít, nebýt zrady jednoho muže.
Plukovník Cresap minulé jaro chladnokrevně a nevyprovokovaně zavraždil všechny Loganovy příbuzné. Neušetřil ani mé ženy a děti. V žilách žádného živého tvora neproudí ani kapka mé krve. To mě vyzvalo k pomstě. Musel jsem: zabíjel jsem mnoho, plně jsem přehltil svou pomstu.
Za svou zemi se nyní raduji z paprsků míru. Ale nemyslete si, že všechno, co jsem řekl, pochází ze strachu. Logan nikdy necítil strach. Neotočí se na podpatku, aby si zachránil život. Kdo má truchlit pro Logana? Není ani jednoho.“
„Loganův nářek“ byl poprvé publikován v The Virginia Gazette v roce 1775 a jeho popularita se rozšířila, když ho Thomas Jefferson přetiskl ve své knize Notes on the State of Virginia (1782). V roce 1822 řeč inspirovala román Johna Neala Logan, v němž hrál Tah-gah-jute, samozřejmě, hlavní roli.
Sklonek života a náčelníkova smrt
Zbytek Loganova života je plný nejasností. Údajně pokračoval v útocích na bílé osadníky a během americké války za nezávislost10 se spojil s Mohawky, spojenci Britů. Jeho náklonnost k alkoholu, kterou si vypěstoval po příchodu k Ohiu, ho v mírovém životě, kdy odložil tomahavk, zcela ovládla. Stal se z něho zasmušilý opilec. Podruhé se oženil, ale jeho manželství nebylo šťastné. Při návštěvě Detroitu zmlátil svou ženu do bezvědomí a v domnění, že ji zabil, uprchl z města.
Po návratu z cesty do Detroitu se dostal do roztržky se svým synovcem a byl jím v roce 1780 zabit poblíž Erijského jezera. Údajně synovce k vraždě nabádali další Mingové, kteří byli znepokojeni Loganovým nevyzpytatelným chováním. O několik let později onen synovec prohlásil, že souhlasil se strýcovým zabitím: „Protože byl příliš velký muž na to, než aby žil.“
Loganova žena, která pocházela z kmene Šóníů svého muže přežila. Z tohoto Tah-gah-juteova manželství nevzešlo žádné dítě.
Loganův pomník stojí na hřbitově ve Fort Hill poblíž Auburnu ve státě New York. Byl zbudován v roce 1852, téměř tři čtvrtě století po náčelníkově smrti. Jeho sochu se slavným proslovem lze také spatřit v Henlawsonu v Logan County v Západní Virginii.
Poznámky:
1 Vzhledem k dobovým pramenům, z nichž článek vychází, a tehdejším reáliím je v textu opakovaně užíván termín „indián“, aniž by ho autor či redakce časopisu považovali v tomto kontextu za dehonestující, nekorektní či diskriminační. Stejně tak jako pojem „běloch“ či „bledá tvář“. Poznámka vedoucího redakce.
2 „Ten, který přimhuřuje oči“. Někdy je jeho jméno překládáno také jako „Stopař“. Proslul však zejména jako John Logan.
3 Moravian Brethren
4 Tedy nejspíše Senekou. Název Mingové se v koloniálním období používal pro Irokéze, kteří žili za hranicemi vlastního území, a většinou se pod tímto pojmem rozuměli Senekové.
5 The Spreading Oak; Rozložitý dub
6 Známý též jako John Petty.
7 Například: Jacob, John J.: Biographical Sketch of the Life of the Late Capt. Michael Cresap; Jefferson, Thomas: Notes on the State of Virginia; Mayer, Brantz: Tah-gah-jute Or Logan And Cresap.
8 John Murray, 4. hrabě z Dunmore, 1730–1809.
9 Logan´s Lament
10 American Revolutionary War nebo American War of Independence
Ilustrační příloha: archiv autora
Zdroje:
Černík, Jiří: S tomahawkem proti mušketám, Nakladatelství Libri, Praha 2010.
Griffing, Robert; Irvin, George; Trondle-Price, Ann; Miller, Donald; Braser, Ted: The Art of Robert Griffing: His Journey into the Eastern Frontier, East/West Visions, 2000.
Purvis, Thomas L.: Encyklopedie dějin USA, Ivo Železný, Praha 2004.
Wikipedia a další internetové stránky.
Obrazové přílohy:
1. Tah-gah-jute (Robert Griffing)
2. Shikellamy
3. Loganův památník, Auburn, New York
4. Loganove socha, Henlawson, Logan County, Západní Virginie
